NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA 2016
Od roku 1989 je stavební zákon zákonem, který prodělává neustálé změny. Zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování a o stavebním řádu bylo nutno postupně měnit, tak jak probíhaly společenské změny od plánovaného hospodářství k hospodářství tržnímu. Tento zákon již v době svého vzniku završil proces integrace územního plánování a stavebního řádu do jednoho předpisu a v podstatě je tak zachován dodnes.
Další podstatný impuls ke změně stavebního zákona byl vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Jeho novela se připravovala již od roku 2001, ale přinesl ji až zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), odpovídající předpisům Evropské unie. Zákon nabyl účinnosti od 1.1.2007, v současné době má již 14 změn, přičemž jde i o změny vyplývající ze změn jiných zákonů. Např. poslední změnu stavebního zákona přinesl zákon č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů.
Programové prohlášení vlády v roce 2014 v oblasti územního plánování a stavebního řádu stanovilo, že vláda připraví novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení, přitom naplnění tohoto cíle je jednou z priorit Ministerstva pro místní rozvoj. K tomu je však třeba podotknout, že cílem při zpracování stávajícího zákona v roce 2006 bylo také zjednodušení procesů územního plánování, územního rozhodování, rovněž i na úseku stavebního řádu, a zároveň se sledovalo snížení administrativy. Např. u územního plánování byl vypuštěn územní plán Velkého územního celku (VUC), zavedly se nové instituty pro zajišťování pozemků pro veřejně prospěšné stavby, u stavebního řádu došlo ke zjednodušení při povolování staveb, zejména u rod. domů do 150 m² zastavěné plochy, byl vytvořen nový institut „autorizovaný inspektor“ jako fyzická osoba, jehož činnost má napomoci stavebním úřadům.
Mezi připomínky ke stávajícímu zákonu také patří to, že umožňuje varianty v rozhodovacích procesech, v odůvodněných případech je možno použít zjednodušených postupů. Tato možnost se však asi málo využívá, i když zákon ve svém §4 ukládá orgánům územního plánování a stavebním úřadům, aby přednostně využívaly postupy zjednodušené tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány.
Při přípravě nového zákona v roce 2014 bylo zvažováno, zda pojmout změnu stavebního zákona komplexněji a zpracovat věcný záměr nového stavebního zákona, nebo zpracovat novelu. Vzhledem k potřebě uvést zjednodušení procesů do praxe co nejrychleji, bylo přistoupeno ke zpracování novely stavebního zákona včetně souvisejících předpisů.
Mezi základní teze novely stavebního zákona na úseku územního plánování patří např.:
- zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovací dokumentace v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení,
- cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen ze 2 na 4 roky,
- budou zkráceny lhůty v soudním řádu správním umožňující přezkum opatření obecné povahy, neboť dosavadní 3 roky způsobují velkou nestabilit nejistotu v území,
- dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu,
Na úseku stavebního řádu mezi základní teze novely patří např.:
- spojení územního a stavebního řízení a vydání jednoho povolujícího rozhodnutí,
- integrace procesu EIA do jednotného řízení i samostatného územního řízení.
Cíl novely - jedna stavba, jedno rozhodnutí - si vyžádá novelu nejen stavebního zákona, ale také řady souvisejících zákonů. I to se snažila vláda zohlednit ve svém plánu legislativních prací v časovém harmonogramu novely:
- květen 2015 rozeslání do vnějšího připomínkového řízení
- červenec 2015 předložení materiálu vládě
- červen 2016 předpokládaný termín nabytí účinnosti.
S novelou stavebního zákona je třeba současně změnit i prováděcí vyhlášky, jako jsou např. vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhl. č. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území, vyhl. č. 268/2009 o technických požadavcích na stavby (OTP), a další.
Jak je patrné, jde o zpracování a schválení řady předpisů, přitom je třeba počítat též s vytvořením prostoru pro osvojení nových postupů úředníky stavebních úřadů. Ministerstvo místního rozvoje čeká tedy nelehký úkol a již dnes se předpokládá jako reálné nabytí účinnosti novely stavebního zákona ve 3. čtvrtletí 2016.
PRAŽSKÉ STAVEBNÍ PŘEDPISY BUDOU PLATIT AŽ V ROCE 2016
Pražské stavební předpisy (dále jen PSP), schválené Radou hl. m. Prahy v červenci 2014 s účinností od 1.10.2014 platily jen krátkou dobu, než jejich platnost pozastavilo ministerstvo místního rozvoje(dále jen MMR) v lednu letošního roku. Hlavní problém, kromě technických připomínek, byla potřeba notifikace nového předpisu Evropskou komisí. Uvedený návrh vyhlášky totiž patří do oblasti předpisů, které podléhají tzv. „notifikačnímu procesu“, který jako členský stát Evropské unie musíme respektovat. A tak se Rada hl. m. Prahy (dále jen Rada HMP) rozhodla zpracovat novelu tohoto předpisu s cílem nabytí účinnosti od 1.ledna 2016.
Stavební zákon č.183/2006 Sb., v §169 stanoví povinnost při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování a provádění staveb respektovat obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími předpisy. Mezi obecné požadavky patří zejména obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby. Hlavní město Prahu stavební zákon zmocňuje v §194 písm. e) stanovit nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze. Proto také v Praze , před vydáním Pražských stavebních předpisů , platila vyhláška č. 26/1999Sb. HMP o obecných technických požadavcích na výstavbu (OTPP) , vydaná Radou HMP.
Pražské stavební předpisy byly schváleny usnesením Rady HMP ze dne 15.července 2014 jako Nařízení č. 11/2014 Sb. HMP, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy).
Rada HMP po zrušení účinnosti PSP v lednu 2015 rozhodla dne 17.2.2015 o novelizaci předpisu. Dle původního záměru rozdělit novelu na technickou a věcnou, byla dopracována v krátkém termínu jen věcná novela. Tu rada HMP schválila dne 9.6.2015 svým usnesením č. 1335 K novele Pražských stavebních předpisů.
Zároveň byl stanoven rámcový harmonogram s těmito rozhodujícími termíny:
- Připomínkové řízení 11.6-10.7.2015
- Odeslání k notifikaci 31.7.2015
- Schválení notifikované novely 10-11/2015
- Předpokládaná účinnost od 1.1.2016
Do doby nápravy požadované MMR platí pro Prahu celorepublikové předpisy, tj. vyhláška č.268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (OTP) a vyhláška č. 501/2006 Sb.,o obecných požadavcích na využívání území.
Vyhlášení účinnosti PSP bude pro Prahu důležitým krokem, protože jde o klíčový dokument jak pro Prahu tak i pro tvorbu Metropolitního plánu. Investorům dá jistotu při povolování nových staveb, Praha nepřijde o výjimku ze stavebního zákona vydávat své předpisy v přenesené působnosti umožňující vytvářet město jako světovou metropoli 21 století.
Ing. Stanislav Langhammer
